Červen 2009

Dnešní den...

26. června 2009 v 13:16
Tak už sem zase našla chvilku:)
Dneska sem šla do nemocnice, si konečně zařídit praxi, a upřímně se mi tam vůbec nelíbilo...potkala sem tam 2 holčiny, které už jsou ve čtvrťáku a tak sem se jich ptala, jaký to bylo....a moc nadšeí v jejich slovech teda nezaznělo:( Kruci..už vidím, jak tam budu jako největší otloukánek:( No ale uvidíme...nebudeme ještě předbíhat, ale každopádně růžové brýle už sem dávno sundala...

Jinak dneska je počasí na úmření...vzdušná vlhkost je snad 100% a člověk se potí aniž by mu bylo teplo...no proste hnus...co je tohle za léto? proč nemůže být teď hezky, když mam na chvilku prázdniny...už vidím, že jak budu zavřena v nemocnici a pak se budu muset učit bude krásně....Hehe to sem si pěkně postěžovala...

Jo a vlastně ještě sem se dneska dozvěděla, že Michael Jackson umřel...sem tomu ani nevěřila..dyť měl letos v plánu nějakou šnůru koncertů ne? Tak co tak najednou?...njn...nic ení věčné..ani král popu:(

Bolest:(

9. června 2009 v 13:07
Už od ty doby co jsem vstala (a že to nějaká ta hodinka už je) mě šíleně bolí hlava, ale tak, že už mam občas kolečka před očima:( Což mi samozřejmě dost podstatně narušuje mojí učící morálku...ono samo učení dost bolí a další bolest navíc je poměrně dost neúnosná!!!...tak teď jen čekám, že růžový kamarád začne účinkovat:)...už aby to bylo...
Vůbec nechápu proč tu bolest jako máme (ehm... moc dobře to chápu....bez ní bysme umřeli a ani o tom nevěděli)...ale jako bolest má bolet jen, když jde o něco fakt závažnýho a ne, když mi nic není a moje hlava si jen prostě vzpomněla, že už asi dlouho nebolela, tak dneska si to pořádně vynahradí...řekla bych...dost špatný načasování!!! Tak teď čekám. kdo vyhraje a pevně věřím, že nad bolestí zvítězím já se svou věrnou armádou:-D

Radši všechno než tohle

7. června 2009 v 21:45
Ach jo...to učení mě vážně ubíjí...sem si nastavila režim, že budu spát 8 hodin denně a zbytek věnuju učení, což v praxi neznamená, že bych 16 hodin seděla nad učením (ale kéž bych měla tu vůli)...no ale každopádně podstatnou část mého dlouhého dne trávím nad knihama...to, že mě to vážně nebaví, by nebylo nějak překvapující, ale spíš už začínám být nesmírně unavená z toho, jak si něco čtu a čtu...pořád dokola...a nic si nepamatuju...radši bych byla někde venku a nedřepěla pořád doma na prdeli...sakra...jak má člověk něco zažít a vyprávět tady peprný historky, když se nehne na krok:(...nemluvě o tom, že netrpím jen na duchu, ale chudák můj obal...prosezenej:( už aby bylo září...to bude 100% muj jediný měsíc práznin...no tak já jdu zase pokračovat v mučení...abych si splnila své "pětiletky":-D

Volby

6. června 2009 v 16:41
Musím se přiznat, ale dění kolem voleb jsem absolutně zazdila, nesledovala jsem jednotlivé kandidátky ani volební programy...prostě to šlo všechno kolem mě. Teda musím připustit, že určité momenty (škoda vajec) nešly ignorovat, ale tak nějak sem ani neuvažovala, že bych se k volbám dostala...
Volební lístky pokud vím, už nějakej ten den ležely v koši a já se zaobírala jinými starostmi, resp. teď mojí jedinou momentální "zálibou" učením...pátek utekl a já ani netušila, že byl zrovna pátek, dnes se ručičky na hodinách taky zrovna neloudaly, a tak, než sem se nadála, byla jedna hodina...
Sem tak seděla na zemi v pokoji zavalená horou papírů jako obložený chlebíček (jak na mou adresu trefně poznamenala moje mamka) a učila se něco, co si teď už stejně nepamatuju....a v tom někdo zazvonil na zvonek...posbírala sem svý zdřevěnělý tělo, rozhýbala kosti a šla otevřít...doufala sem, že tam nebude někdo, kdo by se mohl leknout mého momentálního děsivýho zevření...nenamalovaná, vlasy neumytý, vytahaný tepláky...
Za dveřmi byla moje kamarádka, která mi místo pozdravu, mávala volebním lístek před obličejem a se slovy: " Vem si občanku a pojď volit". Zůstala sem na ní koukat a argumenty, že se učim, nebo že vypadám jak strašák do zelí, že nevím koho bych volila, jí absolutně nezajímaly a začala se rozpravovat o tom, jak si lidi pořád stěžujou a když můžou něco změnit, tak sou líný zvednout prdel....což absolutně uzemnilo mý protiargumenty a já začala zkoumat, čím že mi to mává před obličejem...
Potom už mi opravdu nezbývalo, než na sebe natáhnout džíny (aspoň trochu kultury), vzít občanku a poslušně jít volit...koneckonců, malá procházka mi mohla trochu pročistit hlavu...do volební místnosti sem vcházela se studem za svůj zjev...kamarádku tam už pomalu vítali s otevřenou náručí (očividně ji tam znali) a na mě koukali trochu divně (ale to byl možná jen můj dojem)...podala sem jim občanku a zjevně sem udělala radost té paní, která měla na starosti lidí s příjmením od S do Ž, páč mě okomentovala slovy:"No konečně mam taky kšeft"...sem se na ni usmála a řekla jestli bych nemohla dostat volební lístky, protože, jak sem už řekla, ty moje už dávno byly v koši (což sem pochopitelně zamlčela)...podala mi štos papírů a já zalezla za plentu...letmo sem je projela a našla ten lístek, který sem shledala jako ten nejlepší z toho mizernýho výběru a vložila sem ho do obálky...
Tady sem na okamžik zaváhala a přemýšlela, jestli se ty obálky zalepujou nebo ne, ale pak se si řekla, že asi ne (kdo by se s tim pak rozlepoval)...vylezla sem ven a "slavnostně" ji vhodila do urny...no a šla sem domů zpět je svým objemným učebnicím...
A pocity? Tak splnila sem svoji "občanskou povinnost", byla sem aspoň chvilku venku a trochu pokecala s kámoškou...tak asi něco pozitivního na tom bylo:)